Co je vibe coding

Vibe coding je způsob, jak postavit software, aniž byste psali kód. Nápad a rozhodnutí jsou vaše. Stavba je na agentovi. Vy popíšete, co chcete a proč. On to postaví. Většinou ne na první pokus, ale od toho ta práce je. Vy čtete, co vzniklo, a rozhodujete, co jde ven a co se zahodí.

Mám na to jednu představu, která mi sedí. Já jsem řidič a řídím tuhle show. Agenti jsou tým mechaniků, kteří se starají o motor a o všechno pod kapotou. Nestavím auto, abych uměl rozebrat motor. Stavím ho, abych vyhrál závod. Mechaniků můžu mít klidně pět najednou, ale volant držím jenom já.

Není to magie ani zkratka. Je to způsob řízení. Nejsem ten, kdo píše řádky — jsem ten, kdo zadává, čte výstup a říká „takhle ne, znovu, a tentokrát jinak“. Velká část té práce je umět přesně popsat, co má vzniknout, a pak to kriticky přečíst. Kdo tohle umí, nepotřebuje umět syntaxi.

Důležitý detail, ať si to hned správně představíte. Nesedím u žádné černé konzole a nepíšu příkazy. Mám na počítači obyčejnou aplikaci a píšu do ní jako do chatu. Řeknu, co chci, a Claude si zbytek vyřídí sám. Já zadávám a kontroluju.

A ještě jedna věc, ať to nezní jako reklama. Vím, že budu místy znít nadšeně. Fakt to není placené. Jen mi ten způsob práce v posledních měsících opravdu ušetřil čas a chci se o to podělit. Když narazíte na větu, která zní jako zázrak, něco je špatně — tak to berte i tady.

Pokud chcete jeden žebříček, na kterém se dá zorientovat, dělím si to na tři patra. Spodní patro je samotný vibe coding: popíšu náladu a záměr, agent to splácá, koukám hlavně na výsledek. Prostřední patro je práce s AI jako s chytrým pomocníkem, kdy už víc rozumím tomu, co vzniká. Horní patro je agentní inženýrství, kde stavím celé sestavy agentů, které spolupracují. Já se pohybuju nahoře, ale začínal jsem dole. Začít se dá kdekoli.

Instalace

Začátek je nuda a to je dobře. Žádné nastavování serveru, žádné instalování deseti věcí. Stáhnete si jednu aplikaci a přihlásíte se.

Já jezdím na Claude Code, což je nástroj od firmy Anthropic. Existuje jako desktopová aplikace pro Windows i pro Mac. Na Linuxu zatím ne. Stahuje se z webu claude.com/download. Pracuju ve verzi pro Windows, protože na Windows běžně žiju. Celé to funguje jako normální program v okně.

K tomu, abyste mohli začít, potřebujete účet a předplatné. Levný vstup je plán Pro za 20 dolarů měsíčně. Claude Code i Cowork v něm máte rovnou zahrnuté. Já sám jezdím kvůli těžšímu používání na plánu Max v základní variantě, ten vychází zhruba na 100 dolarů měsíčně. Na rozkoukání ho ale nepotřebujete. Nemusíte hned platit ten nejdražší plán. Můžete začít levně a přejít výš, až narazíte na strop.

Hardware řešit nemusíte. Stačí běžné PC, na kterém vám funguje internet a kancelář. Veškerá těžká práce běží u Anthropicu na jejich strojích, ne u vás na počítači. Vy máte na obrazovce jen to okno, do kterého píšete.

Doporučená konfigurace

Tady je nejčastější chyba, do které se dá spadnout hned na začátku. Člověk si chce všechno dokonale nastavit dřív, než vůbec něco postaví. To nedělejte. Nemusíte mít hned vlastní pravidla, deset připojených služeb a chytré automatizace. To si přidáte, až budete vědět, k čemu vám jsou.

První věc, kterou bych řešil, je model. Model je ten mozek pod kapotou a existuje v několika velikostech. Pro náročnou a dlouhou práci jezdím na tom největším, jmenuje se Opus. Zvládne toho nejvíc, ale je taky nejpomalejší a nejdražší. Vy ale na rozkoukání klidně začněte rychlejším a levnějším modelem. Když na něj úkol nestačí, přepnete se výš. Překvapivě často ale stačí.

Druhá věc je ještě příjemnější. Nastavovat skoro nic nemusíte sami. Řeknete Claudovi, co chcete, a on si to nastaví sám. Existuje třeba soubor s pravidly projektu — říká se mu CLAUDE.md — do kterého si Claude poznamenává, jak se má v daném projektu chovat. Vy ho nepíšete ručně. Buď už tam je, nebo Claudovi řeknete „projdi tenhle projekt a založ si pravidla“ a on to udělá. Stejně tak si sám vede poznámky, aby mezi sezeními nezapomněl, kde jste skončili.

Pro úplný start tohle bohatě stačí: aplikace, přihlášení, model a nechat Claude, ať si základ nastaví sám. Až budete chtít jít hlouběji — vlastní pravidla, připojené služby, hooky — mám na to celou sekci Moje nastavení, kde ukazuju, jak to mám doopravdy poskládané já.

První projekt

Nejlepší první projekt je malý a váš. Něco, co byste reálně použili. Drobný nástroj, který vám ušetří otravnou ruční práci. Jednoduchá stránka. Skriptík, který přerovná tabulku. Nezačínejte stavbou letadla.

Jak to probíhá v praxi: popíšete Claudovi lidskou řečí, co má vzniknout. On to postaví. Vy se podíváte na výsledek a řeknete, co je špatně. On to opraví. Tahle smyčka — popíšu, přečtu, vrátím k přepracování — je celé jádro vibe codingu. Nehledáte chybu v kódu. Hledáte rozdíl mezi tím, co jste chtěli, a tím, co vidíte.

Nebudu předstírat, že to jde vždycky na první pokus. Občas si agent domyslí něco, co jste mysleli trochu jinak, a uteče to vedle. Mně se to děje pořád. Co s tím funguje: rozsekat zadání na menší kroky a po každém kroku se podívat na výsledek. Když dáte jeden velký pokyn, a ono se to rozbije, nevíte kde. Když dáte pět malých a rozbije se třetí, víte přesně co opravit.

A ještě jeden zvyk, který se vyplatí mít od začátku. Všechno, co vznikne, je verzované — uložené tak, že se ke každé předchozí verzi dá vrátit. Když se něco pokazí, není to konec světa, jen se vrátíte o krok zpět. Díky tomu se nemusíte bát zkoušet. Zkažený pokus se dá zahodit.

Tohle je teprve začátek. Zkuste si postavit jednu malou věc a uvidíte, jestli vám to sedne. Až budete chtít vědět, jak to mám poskládané do hloubky, pokračujte na Co používám a Jak pracuju.