Klávesové zkratky
Claude Code na Windows má pár věcí mimo dokumentaci. Alt+P spustí Plan Mode — řekneš agentovi „naplánuj to a běž“ a on jede bez tebe. Alt+E změní effort (Extra, Max) — někdy se hodí jít dolů, když je agentů moc. Alt+T je toggle pro extended thinking — agent si vnitřně promyslí problém dřív než odpoví. Všechny tři jsem používal a šetří to psaní nových promptů.
Na začátku nové session se mi hodí /clear (vymažu starou paměť, aby agent začal čistě). /init mi vygeneruje první CLAUDE.md a navrhne vylepšení, když už nějaký existuje.
V prohlížeči (Chrome extension) máš Ctrl+K (Mac: Cmd+K) na otevření příkazů. Tam je „Add to Claude“ — pošleš fotku bez psaní a agent ji vidí hned.
Zkratky se nemusíš všechny pamatovat, ale Alt+P (plan) a Alt+T (thinking) stojí za to.
Méně známé funkce
Memory Tool je způsob, jak si agent pamatuje věci mezi sezeními. Není to CLAUDE.md (to je instrukce, co zadáš). Memory je samostatný systém, který si agent píše sám na základě tvých zpětných vazeb. Já ho používám na věci jako „George preferuje krátké věty bez carek“ nebo „Euphronic běží na Vercel“. Agent to pak vidí na začátku nového chatu bez toho, aby se tě musel ptát.
Scheduled Tasks: řekneš Claudovi „v 8 ráno mi pošli seznam emailů a schůzek“ a on si to sám naprogramuje. Běží bez tvého dohledu. Funguje až na hodinku dopředu, ale na rutiny to stojí za to.
Memory Tool a Scheduled Tasks stojí za zkušenost.
Promptové triky
Kontext nejdřív, otázka až potom. Když mu dáš všechno (inspiraci, brand guide, seznam rubrik), agent to vybere lépe. Neříkej „uděláš mi web?“, řekni „tady máš 5 vzorů, tady brand voice (5 stran), tady seznam sekcí... uděláš mi homepage?“ Rozdíl je obrovský.
Reverse prompting — nech agenta aby se tě zeptal. Řekni mu: „ptej se mě na cíl, roli, překážky, pak si vygeneruješ prompt sám“. Výsledek je přesnější než co by ses domyslel sám.
Dělič textu. Místo aby se prompt valil jednou hromadou, odděluj oddíly dvěma křížky. „## Brand voice“, „## Omezení“, „## Výstupy“. Model to rozkousne lépe.
Řekni mu, co nevíš. „Nevím jestli je to nejlepší cesta, ale tady mám původní soubor a historii“ je 100× lepší než předstírat jistotu. Agent si to pak ověří sám.
Kontext nejdřív, reverse prompting když si nejsi jistý, dělič když máš víc částí.
Úspora času
Nahrávka místo psaní. Když máš složitý úkol, namluvíš si ho. Recording v Claude Code tě nahraje 5–7 minut, agent to přepíše a vrátí čistý text. Vstup zní přirozeněji a agent čte tvůj tón.
Nový chat na nové téma. Když měníš cestu (design → chyby v kódu), nový chat. Bez toho se kontexty mísí a agent vybere špatný kus z historické paměti. Jedno „Create new chat“ trvá 3 sekundy, spletená konverzace pak sežere hodiny.
Plán na začátku. Řekni agentovi „naplánuj to, pak jdi na to“ místo „kóduj rovnou“. Plán trvá 20 minut, zbytek pak běží bez tvého dohledu. Bez plánu se agent zacyklí a pak se to musí měnit.
Fotka místo textu. Místo abys psala „změň barvu pozadí na modrou a přidej ohraničení“, vezmeš screenshot, obkreslíš si co chceš v obrázku, a pošleš ho. Agent vybere právě ten kus a změní ho.
Nahrávka, nový chat, plán a fotka místo textu — to opravdu šetří čas.
Úspora nákladů
Claude Code stojí $100 měsíčně za plný Max. Levnější je $20 za samotný Sonnet (pomalejší). Já používám Max, protože agent se zacyklí méně. Rozdíl je $80 za měsíc, ale když se agent zacyklí a strávíš ladením 10 hodin, ekonomika se obrátí. Volť cenu podle toho co dnes potřebuješ, ne co je nejlevnější.
Sonnet stačí na 90 procent. Opus (dražší model) jsem zkusil a zjistil jsem: když mám čas, Sonnet. Když musím do hodiny, Opus. Haiku pak na věci co jsou jednoduché.
Gemini API mi jednou vypálila tisícovku překročením limitu. Free Trial kredit co jsem měl se nevztahoval na to API, tak mi vypršel. Lesson: bez hard cap se autonomní agenti rozjedou. Nastavil jsem si v Google Cloud budget alert. Trvá 5 minut a zbaví tě překvapení.
Vercel je 40 dolarů za měsíc na všechny weby dohromady. Supabase 25 dolarů na databázi. GitHub je zdarma. Cloudflare je zdarma. Dohromady to je 65 dolarů. Rozpočítám-li to na projekty (web, fórum, noviny), vychází to na málo. A protože je to málo, nespouštím zbytečné věci.
Sonnet stačí na 90 procent, hard cap na autonomní agenty, jednoduché stacky levnější. Ověř si kolik tě to stojí.
Z komunity
Kontext složka. Všichni říkají „kontext je král“, málo lidí to dělá. V komunitě vidím lidi co si vytvoří složku s brand voice guidem a ideálním zákazníkem, pak ji kopírují do každého nového projektu. Je to 50 řádků markdownu. Já to dělám taky. Agent pak ví, kdo jsi, a výstup je úplně jiný.
Reverse prompting: když si nejsi jistý co chceš, nech agenta aby se tě zeptal. Trvá 5 minut a výsledek je přesnější.
Mining — věci co agentovi vygeneroval a stojí za uchování. Předtím než smažeš konverzaci, stáhneš si cennější kousky. Git nebo Notion. Jinak se to ztrácí a později si říkáš „bylo to skvělé, kde to je?“ Trvá 2 minuty, ušetří ti to dny.
Ověřit si zadání. Když zadáš agentovi úkol, měl by vidět odpověď už v samotném zadání. Nekvalitní vstup = nekvalitní výstup, bez ohledu na model.
Kontext složka, reverse prompting, mining a jasné zadání — tohle jsou věci co dělají šikovnější lidé v komunitě.