Co to jsou slash příkazy

Slash příkaz je zkratka. Napíšete lomítko a název a Claude spustí hotový postup, který má připravený. Třeba napíšete /init a Claude si projde celý projekt a sám sepíše pravidla, podle kterých s ním má pracovat. Vy jste přitom nenapsali nic víc než to jedno slovo.

Přiznám se, že je sám moc nepoužívám. Většinou Claudovi prostě řeknu lidskou řečí, co chci — „připrav mi testy“, „zkontroluj to“, „pošli to na web“ — a on ví, co dělat. Ale když někdo rád pracuje strukturovaně a opakuje pořád ten samý postup, příkazy se hodí. Jsou po ruce, když je potřeba.

Jaké příkazy existují

Příkazů je víc a /help vám ukáže celý seznam. Pár nejužitečnějších: /init na začátku projektu — Claude si vezme váš obsah a sepíše si pravidla pro sebe. /model když chcete přepnout, jaký model pod tím běží. /clear když chcete začít s čistým stolem.

Pak jsou příkazy okolo paměti. /compact sbalí dlouhou konverzaci, aby se kontext nepřeplnil. /context ukáže, kolik místa ještě zbývá. /memory otevře poznámky, které si Claude vede o tom, co jsme spolu řešili.

A jsou i příkazy pro větší a souběžnou práci — spustit víc úkolů najednou nebo se podívat, co zrovna běží. Ty já skoro nepoužívám. Pro někoho, kdo si chce práci pořádně zorganizovat, ale dávají smysl.

Kdy se hodí je používat

/init se hodí na začátku projektu. Ušetří vám psaní návodu pro Clauda — vezme si obsah a sepíše si pravidla sám. A když vidíte, že pořád opakujete ten samý postup, jde si ho uložit jako vlastní příkaz a pak ho jen zavolat.

Já mám Claude nastaveného napevno na nejsilnější model, takže přepínání řeším málokdy. Příkazy jsou spíš pro lidi, kteří si chtějí postup zafixovat. Já se spoléhám na to, že Claudovi řeknu věc jasně a on ji pochopí sám. Nemusíte je používat, můžete. Zkuste si je a uvidíte, které vám sednou.

Podrobný seznam všech příkazů najdete v oficiální dokumentaci Claude Code. Tam je každý vysvětlený i s příklady.